My Fan Fiction - US5

Osudové léto - 17. díl - THE LAST PART :´-(

24. prosince 2008 v 14:45 | girls-stars as. Hilary
Vyjímečný den, pro naprosto nejvýjimečnější příležitost ... 17. a zároveň POSLEDNÍ díl téhle fan fiction ... jo už je to tak :-D Každopádně nemůžu uvěřit tomu, že jsem ji napsala loni v srpnu a teď už musím vám, čtenářům, říct posledním dílem sbohem. Stejně nechápu, jak jste to tak dlouho vydrželi ... Tak Merry X-Mas a enjoy this story ♥♥♥ I love you so much :-*

... Pak jsem se převlékla a ona mě už nechala samotnou. Začala jsem se šíleně bát ...

Naštěstí za deset minut si to ke mně přikvačili kluci a rozptylovali mě, takže jsem na trému málem zapomněla. Čas však letěl neúprosně a bylo najednou už 18:50!! Zbývalo jen deset minut do začátku koncertu. Provedla jsem s klukama jejich rituál, od každého z nich dostala pusu pro štěstí (od Richieho polibek) a vydala jsem se napospas osudu. Když jsem vyšla na pódium, kde už jsem byla uvedená, málem to se mnou švihlo, kolik tam bylo lidí. První písničku jsem zvorala pár tónů a u dalších dvou těch ploužáků byla strašně nervózní. Když jsem se šla převlíct, bafnul na mě Richie. Pohladil mě po tváři, políbil a neodolatelně se usmál. ,,Nemáš se čeho bát, s klukama ti držíme palce, tak si těch lidí nevšímej a ukaž jim, co v tobě je!" Richie mi dodal ztracené sebevědomí. Za dvě další skladby jsem získala super potlesk. Věděla jsem, že teď jsem zaskórovala. Očima v divácích vyhledala kámošky. Tvářily se užasle a tleskaly mi jako šílené. Zamávala jsem jim, naposledy se uklonila a letěla pryč z jeviště. Teď byla řada na klucích. Šla jsem se převléct do nádherných dlouhých šatů, které jsem si koupila a pak jsem se šla mrknout na kluky. Byli skvělí. Richie se na mě skoro pořád koukal, i když jen pokradmu. Když kluci skončili, diváci málem zbořili halu. A měli proč. Vystoupení bylo naprosto skvělé. Jay se chytil mikrofonu a všem poděkoval a pak ho dal Richiemu. ,,Mám pro vás překvapení. Pro mě příjemné, ale pro vás nevím jaké. Rád bych sem za námi pozval Alex." Vydala jsem se tam a málem se přerazila o ty nádherné šaty, které jsem si koupila jen kvůli tomuhle. Vyšplhala jsem se po schodech a tam už čekal Richie, podal mi ruku a přede všemi těmi lidmi mě políbil. ,,Dnes je to přesně rok, co jsme s Alex spolu. A pokud mě vy, naši fanoušci máte rádi, budete mi to štěstí přát. Já Alex miluju a rád bych jí k našemu výročí ještě něco dal." Otevřel červenou krabičku a navlékl mi snad nejkrásnější prstýnek, co jsem kdy v životě viděla. Vzala jsem Richiemu mikrofon. ,,Doufám, že mě vy, fanynky, nebudete nenávidět. Vím, že je to asi trochu velký šok, ale já byla taky jen jednou z vás, ale usmálo se na mě štěstí a já jsem mu opravdu vděčná." Potom jsem si stoupla za Richieho a na krk mu zapla stříbrný nádhrdelník s "áčkem". ,,Teď bychom vám rádi s Richiem zazpívali duet, který jsme pilně cvičili." Teď už jsem nebyla vůbec nervózní. Dívala jsem se do všech těch užaslých obličejů a hlavně do obličejů svých kamarádek a zpívala celým srdcem ... "This could be a Start of something new ... (Tohle může být začátek něčeho nového ... ) Za náma stáli kluci a usmívali se. Všude kolem nás bleskaly foťáky a my si to ruku v ruce užívali. Po koncertě jsme měli ještě nějaké propagační činnosti, podepisování, focení a tak, ale to se týkalo hlavně kluků a já se hned potom jsem vydala za kamarádkama. ,,A to si říkáš kamarádka? Nic jsi nám neřekla ..., prý že teď chodíš s někým jiným, co?...Ale my ti to přejem," popřála mi za všechny Klára. Tohle je snad nejkrásnější chvíle v mym životě. Mám bezvadný kamarádky, kluka, který o mě stojí a kterýho miluju a možná začínající kariéru ... Doufám, že stejně, jako jsem v tuto chvíli šťastná já, budou i lidi kolem mě a hlavně Richie ... že bude šťastnej se mnou :-*

KONEC

Osudové léto - 16. díl

6. prosince 2008 v 23:14 | girls-stars as. Hilary
Vím, že na pokráčko čekáte zase dlouho ;-) Ale chtěla jsem vyjímečný den ... a podle mě Mikuláš alespoň trochu vyjímečný je ... so enjoy this story ♥♥♥

... Zrovna v tu chvíli vešel do místnosti Richie. ,,Co se děje?" Chris sklopil oči. ,,To nic, jen jsme se nepohodli kvůli jednomu tónu," řekla jsem, přešla k němu a objala ho, protože teď jsem opravdu věděla, že on je ten, kterýho fakt miluju...

Měsíc utekl jako voda a bylo vysvědčení. Známky jsem měla dobrý, ale začínala jsem být nervózní z toho turné.Veškerý volno jsem trávila s kámoškama, protože Richie s klukama se vrhli na nacvičování svýho. Zbýval už jen necelý měsíc k prvnímu vystoupení a já byla čím dál nervóznější. Kámoškám jsem se pokoušela nedat nic znát, ale nevím, jestli mě neprokoukly ;-) . " Konečně" nadešel den našeho prvního koncertu. Vyspávala jsem po večeru stráveném s Richiem, opakovali jsme skladby i s klukama dlouho do noci a já u nich pak přespala. Ale nemyslete si. Během noci se mezi mnou a Richiem nic nestalo, Richie si dokonce ustlal na gauči :-D. Kolem 9 přišel a probudil mě sladkým polibkem a snídaní do postele, protože už v 10 jsme museli být v ČEZ Areně na generálce. Hned po ní si mě vzaly do parády stylistky, aby věděly, co se mnou večer udělat. Zkoušely mi různé líčení a oblečení asi hodinu. Nakonec mi vybraly nádhernou róbu na ploužáky a super top s minisukní na rychlejší písničky. Skoro jsem se ani nepoznala ;-). Večer to naštěstí půjde rychleji, protože už se ví, co a jak. Pak jsem se šla ještě kouknout na kluky, kteří mě vzali na pozdní oběd. Byla jsem plná dojmů a oni se pořád na něco vyptávali. Odpověděla jsem jim na všechno, ale duchem jsem byla trochu mimo. Kluci to naštěstí akceptovali a nakonec se z toho vyklubaly naprosto super dvě hodiny, protože mě dokázali z té mojí zamyšlenosti dostat. Ve čtyři už jsme se hnali zpátky k aréně. Před halou už čekal zástup fanynek a fotografů. Richie rychle pustil moji ruku, za kterou mě držel od doby, kdy jsme vyšli z té restaurace. Chápala jsem to. Kluci se chvíli usmívali do foťáků a podepisovali se, ale mě Larry protlačil davem dovnitř. Hned si mě vzala znovu do parády stylistka, ale tentokrát to šlo rychleji. Trvalo jí to asi půl hodinky. Pak jsem se převlékla a ona mě už nechala samotnou. Začala jsem se šíleně bát ...

Osudové léto - 15. díl

31. října 2008 v 20:45 | girls-stars as. Hilary
To je neuvěřitelné, jak ten čas letí ... v červenci během dovolené jsem nahrála pokráčko FF s US5, pak mi exnul PC a teď už je konec října. A právě dneska, na Halloweena, napravuju chybu a doufám, že někdo bude tohle pokráčko ještě číst ♥♥♥

..... ,,Jen, že kámošky o turné ani o nás nic nevědí. Já se asi zblázním." ,,A co je na tom špatného?" ,,To neřeš ..." ,,Tak se vymluvíš třeba na to, že to mělo být překvápko." ,,Musím přemýšlet. Asi bys měl jít." ....

,,Neblbni, já tě alespoň doprovodím domů. Určitě něco vymyslíme, uvidíš." ,,Dobře." Naklonila jsem se k němu a políbila ho. On tááák úžasně líbá. Pořád jsem do něj zabouchnutá až po uši, stejně jako v Chorvatsku. A na prvním koncertě turné, shodou okolností v Ostravě, oslavíme rok od doby, co jsme se poznali. Musím ho něčím překvapit. Takže teď mám problémy dva. Za celý další měsíc jsem neměla na nic čas. Škola, Richie, choreografka, učitel ... a tak pořád dokola. Zbývaly už jenom dva měsíce do začátku turné a na netu se objevily termíny. Jak jsem mohla čekat, hned další den se ke mně přihnaly kámošky a začaly mě zpovídat. Vymluvila jsem se, že v době koncertu budu s našima pryč. Řekly, ať je ještě přemluvím, že si to nemohu nechat ujít. Jen jsem se usmívala. Kdyby věděly ... Užila jsem si super odpoledne s kámoškama a večer skočila za Richiem. Nebyl zrovna doma, ale byl tam Chris, tak řekl, ať na Richieho počkám. ,,Nezkusil by sis se mnou ty mé skladby, prosím?" ,,No jasně a rád." Usmál se. Teprve teď jsem si uvědomila, jak hezkej kluk to je. Ale já mám přece Richieho. Miluju ho. ,,Choreografka i učitel říkali, že už bych to měla zvládnout sama. Mno newím. Navíc za měsíc vysvědčení, newím jak to dopadne." ,,Dopadne to určitě skvěle, protože ty jsi skvělá. Víš, kdybys nebyla Richieho holka, asi bych ti neodolal. Škoda." Takhle jsem ho slyšela mluvit prvně. Myslela jsem, že jen kecá, ale když mi hrál písničku a já při ní i tančila, všimla jsem si, jak se na mě kouká. Najednou přestal hrát a když jsem se otočila, abych se ho zeptala, co blbne, stál už za mnou. Obejmul mě kolem pasu a zašeptal: ,,Ty jsi tak krásná Alex a políbil mě." Odstrčila jsem ho, přestože líbal fakt božsky. Možná líp než Richie. Tak nějak ... jinak ,,Zbláznil ses? Chodím s Richiem tak se s tím smiř. Jseš super, ale mám tě ráda jen jako kamaráda." ,,Promiň, tohle jsem nechtěl ... nechtěl jsem ti ublížit." Zrovna v tu chvíli vešel do místnosti Richie. ,,Co se děje?" Chris sklopil oči. ,,To nic, jen jsme se nepohodli kvůli jednomu tónu," řekla jsem, přešla k němu a objala ho, protože teď jsem opravdu věděla, že on je ten, kterýho fakt miluju...

Osudové léto - 14. díl

20. července 2008 v 12:50 | girls-stars as. Hilary
Tak vzhledem k tomu, že jsem pryč, vám chci ukrátit čekání další částí povídky ... So have a good time!
....Kluci vybuchli smíchy a já s nimi. Bylo to fakt super odpoledne a byla jsem hrozně ráda, že mě kluci berou.....
Richiemu jsem tu pusu vynahradila při loučení. ,,Zase tě týden neuvidím," stěžoval si. ,,No jo," já na to ,,jestli chci jet s váma na turné, musím se učit stejně dobře." Vzdychl. ,,Pro dobrou věc musíme přinést taky nějaké oběti." Celý týden jsem byla úplně mimo. Ještě že jsem nebyla z ničeho zkoušená =P! Tolik jsem to chtěla kámoškám říct, ale bála jsem se. Nakonec jsem se neodhodlala. Navíc jsem měla trauma ze soboty a s ní z choreografky a toho učitele. Co když zjistím, že zpívám fakt mizerně? Nakonec to bylo super. Oba byli moc milí. Choreografii budu mít jednoduchou, jen na dvě rychlé písničky. A učitel mi zatím jenom všechno vysvětlil a ukázal. Takže klídek. Hodiny jsem si dohodla s choreografkou na pátek po škole, s učitelem na sobotu dopoledne a v neděli odpoledne bude nácvik duetu s Richiem. Takhle to šlo asi dva měsíce. Kámošky, hlavně Klára, si začaly všímat, že na ně kašlu. ,,Proč už nikam nechodíš?" Bafla na mě Klára o přestávce. ,,Šprtám, pořád." ,,No jasně ... dva měsíce v kuse, viď?" ,,Ne..." ,,A to jsi pořád doma? Pokud vím, od Vánoc se ti Richie neozval nebo jo?" Teď jsem měla možnost to vybalit, ale neudělala jsem to. ,,Ne ... asi to byl pro něj jen úlet. Teď chodím s někým jiným." Měla jsem fakt blbej pocit z toho, že jí lžu, ale co jsem měla dělat. ,,Promiň, musím letět. Někdy jindy jo?" A vyběhla před školu. Stál tam Richie a kdyby se mi nekoukal přímo do očí, nepoznala bych ho. Měl totiž černý vlasy. ,,Co tady děláš? A co to máš na hlavě?" ,,Čekám na tebe. Už máme termíny koncertů. V Česku budou dva. V Praze a pak tady v Ostravě. A ty vlasy ... to je jen paruka. Nechci aby z nás dvou byla zase nějaká aféra jako s Marthou." ,,V O -o - Ostravě?" Teprve teď jsem si uvědomila, co to znamená. Kámošky určitě budou chtít jít a já se budu muset nějak vymluvit. No ale stejně mě uvidí. To je blbý. Musím to udělat tak, aby nešly. Ale jak? Richie si všiml, že jsem nějak mimo. ,,Co je?" ,,Nic, vůbec nic ... " zaironizovala jsem ,,jen, že kámošky o turné ani o nás nic nevědí. Já se asi zblázním." ,,A co je na tom špatného?" ,,To neřeš ..." ,,Tak se vymluvíš třeba na to, že to mělo být překvápko." ,,Musím přemýšlet. Asi bys měl jít."

Osudové léto - 13. díl

1. července 2008 v 21:45 | girls-stars as. Hilary
Vzhledem k tomu, že dneska začínají prázdniny (a tento příběh má s prázdninami hodně společného, protože loni o prázdninách jsem ho napsala) přidávám další část příběhu :-*
... "Richie mě neustále překvapoval a tak jsem ho dnes chtěla překvapit já. Buď příjemně nebo naopak. V parku nám ten miláček nachystal piknik ..." ... //><!
,,Omlovám se," začal ,,s tím turné jsem asi neměl vůbec začínat, měl jsem vědět, že nebudeš souhlasit a ..." ,,Mlč!," okřikla jsem ho ,,chci ti něco důležitého říct ... přemýšlela jsem ... a dlouho a rozhodla jsem se, že ..." napnula jsem ho ,,pojedu. Mám teď pět měsíců na to naučit se ty songy. To bych mohla zvládnout ne? Ale ... chci abys věděl, že škola je pro mě na prvním místě. A taky ... budu moct jet klidně na celý prázdniny..." ,,Jooo," vrhnul se na mě a začal mě objímat a pusinkovat. ,,Tohle bude super turné, bude to pracovní léto, ale budeš tam se mnou. Projedem alespoň půlku Evropy ... za dva měsíce se toho dá stihnout ... Já tě fakt miluju." Políbili jsme se a pak se prolíbali snad polovinu rande. Doprovodil mě domů. ,,Musím to říct klukům. A zítra budeš mít na stole deset písniček ze kterých si vybereš polovinu. A jako bonbonek si střihneme duet z filmu High School Musical - Start Of Something New, protože je to vážně začátek něčeho nového. Musím říct Louovi, ať domluví všechno ohledně autorských práv a tak." Pak jsme se naposledy políbili a on zmizel ve tmě. Druhý den mě čekal před domem. Přiběhl ke mně. ,,Kluci jsou nadšení a Lou ti posílá ty písničky. Tak pojď k nám. Navíc jsem překecal Chrise, ať ti je zahraje na klavír." ,,To je super," zarazila jsem se ,,a pusa nebude?" ,,Promiň, samou radostí jsem zapomněl." Byla ... a úžasná. Celý odpoledne se mi Richie s Chrisem věnovali. Několikrát jsem Chrise přistihla, jak na mě kouká, ale to mohlo být jen kamarádsky. Pak přišli i kluci a vybírali jsme spolu. Užili jsme si hrozně srandy. Izzy je super bavič. Navíc mi Richie domluvil schůzku s choreografkou a učitelem zpěvu hned na příští víkend. Byla jsem jim tááák vděčná, že jsem je všechny pusinkovala (jen sestersky, samozřejmě, a to včetně Richieho). Ten se urazil. ,,Lepší to nebude?" ,,Ne!" Kluci vybuchli smíchy a já s nimi. Bylo to fakt super odpoledne a byla jsem hrozně ráda, že mě kluci berou.

Osudové léto - 12. díl

21. května 2008 v 20:33 | girls-stars as. Hilary
Takže, jelikož teď budu zase tři dny pryč, přináším vám pokračování té mé "slavné" povídky :-)
...."Ve škole to naštěstí byl další den klídek a když jsem se vydala odpoledne s Klárou do Tesca, byla jsem docela na nervy z toho, jestli budou fotky mě a Richieho v časopisech. Byly! Naštěstí mě opravdu nešlo poznat. Oddychla jsem si..."....
Když jsem se s Klárou rozloučila, zamířila jsem k novému domu kluků, abych to Richiemu řekla. Jaké asi bylo moje překvapení, když barák okupovaly dvě gorily (pardon, bodyguardi). ,,Potřebujete něco?" Vybafl na mě jeden z nich, který se, jak jsem později zjistila, jmenuje Larry. ,,Vlastně hledám Richieho." ,,A kdože ho hledá?" ,,Já jsem Alexandra, jeho přítelkyně." ,,Pak Stringini nemá přítelkyni." ,,To byste se divil." Někam zavolal. ,,Pane Stringini, je tady nějaká slečna Alexandra, která tvrdí, že je vaší přítelkyní." ,,To je v pořádku, můžete ji pustit dovnitř." Slyšela jsem Richieho, jak odpovídá. ,,V pořádku, můžete jít," houknul na mě Larry a cestou mě tak napadlo, že anglicky mluvím snad častěji než česky, což je celkem divný na to, že žiju v Česku. Mno, nic. Otevřít mi už přišel Richie osobně. ,,Co tady děláš?" ,,Taky tě zdravím, ale vidím, že jdu nevhod, tak já zase půjdu," naštvala jsem se. ,,Tak jsem to nemyslel a ty to víš." Otočila jsem se zpátky k němu. ,,Jsme ve všech časopisech." ,,Je tě tam poznat?" ,,Ne." ,,Tak proč to řešíš?" ,,Vlastně ani nevím, dokonce ani moje kámoška mě naštěstí nepoznala." ,,Jak naštěstí?" naježil se. ,,Víš, jak jsem to myslela," usmiřovala jsem si ho. ,,Přemýšlela jsi o tom turné?" Jasně že přemýšlela a jak ... ale nedošla jsem k žádnému závěru. ,,Hmmm...," zabručela jsem. Asi pochopil, protože se k tomu už nevracel. Přesto jsem na to pořád myslela, dokonce i doma a pozdě do noci.
Pak jsem se rozhodla. Probrala jsem to s mámou a ta řekla, že mě podpoří, ať se rozhodnu jakkoli. Jenže jsem neměla možnost Richiemu nic říct, protože jsme se týden neviděli a po telefonu jsem nechtěla. Naštěstí jsem měla ten další víkend šanci ho konečně vidět. Nechtěla jsem mu nic říkat, než na to přivede řeč sám. Nechtěla jsem mu ublížit.
Když se na to téma vybodl i příští dva týdny, měla jsem toho plný zuby a už chtěla jít s pravdou ven. Měli jsme sraz v parku. Richie mě neustále překvapoval a tak jsem ho dnes chtěla překvapit já. Buď příjemně nebo naopak. V parku nám ten miláček nachystal piknik ...

Osudové léto - 11.díl

1. května 2008 v 19:59 | girls-stars as. Hilary
Jelikož je dneska ten 1. máj, lásky (popř. depky) čas, rozhodla jsem se po poměrně krátké době přidat pokračování Osudového léta ... Takže si to užijte ...
,,Byl to jen návrh, byl bych moc rád, kdybys jela, a pak, to už budou prázdniny ... " ,,Navíc ... kdybys jela, Lou by ti šest písniček buď napsal nebo bys něco přezpívala. Ale jak myslíš. Nutit tě nebudu!"
To byla snad naše první hádka. Sebral se a odešel. Jsem paličák stejně jako on. Věděla jsem, že ani jeden z nás se nechce přijít omluvit první. Přesto jsem se chtěla odhodlat. Rozběhla jsem se za ním. Viděla jsem ho v davu holek, jak se usmívá a podepisuje se. Chtěla jsem na něj zakřičet, ať na mě počká, ale on se bavil jinak. Bez povšimnutí a rádoby klidně jsem prošla kolem něj. Počkala jsem, až se mu ztratím z dohledu a pak si sedla na první lavičku a přemýšlela o tom, co říkal a taky o tom, že takhle jsem si svoje 17. narozeniny teda nepředstavovala. Nic jsem nevnímala a najednou stál asi dva metry přede mnou. Jak jsem si ho mohla nevšimnout? Podívala jsem se na něj a naše pohledy se střetly. ,,Omlouvám se," vyhrkli jsme oba ve stejnou dobu a tím se uvolnilo napětí, které mezi námi bylo. Rozesmáli jsme se. Obejmul mě a začali jsme se líbat. Richie si všiml blesků foťáků, ale asi mu to nevadilo. ,,Fotí nás," řekl jen ,,ale ty stojíš zády. Ještě že tak. Chci tě uchránit pomluv a podobně. Takhle tě nepoznají." "A tobě nevadí, že se to bude rozpitvávat v příštím vydání snad všech časopisů?" ,,Nevadí," řekl stručně, půjčil mi svoje velké brýle, aby mě nikdo nepoznal a ruku v ruce jsme se vraceli zpátky k jeho rodičům.
Druhý den jsme museli letět zpátky do Evropy. Na Richiem bylo vidět, jak je pro něj loučení těžké. Chápala jsem ho. Byl to jeden z důvodů, proč jsem ho milovala. Ta jeho citlivost. Když jsem se loučila s jeho mámou, usmála se: ,,Doufám, že vás tady nevidíme naposledy." Opětovala jsem jí úsměv, ale neřekla jsem nic. To už jsme ale s Richiem nastupovali do auta, které nás mělo odvézt na letiště. Let proběhl v klidu, já se učila a Richie usnul. Doma jsem ještě dělala úkoly. O půlnoci jsem byla se vším hotová. Pípl mi mobil. ,,Ahoj zlatíčko. Nepřeháněj to s učením, chytrá jsi dost. Sladký sny. Miluju tě. R."
Ve škole to naštěstí byl další den klídek a když jsem se vydala odpoledne s Klárou do Tesca, byla jsem docela na nervy z toho, jestli budou fotky mě a Richieho v časopisech. Byly! Naštěstí mě opravdu nešlo poznat. Oddychla jsem si...

Osudové léto - 10.díl

27. dubna 2008 v 13:57 | girls-stars as. Hilary
Tak tady máme už 10. , jubilejní pokračování příběhu ... ale rozhodně ještě ne poslední! So have a fun! ☺
"Rodinku to zaskočilo, protože mě v posledních dvou měsících viděli jenom nešťastnou. Večer jsme si rozdali dárky, ale žádný mě nepotěšil tolik jako ten od Richieho..."
S Richiem jsem byla domluvená až na 3.ledna, protože hned po našem usmíření spěchal na letadlo, aby oslavil svátky s rodinou v Americe. Já naproti tomu lítala celé svátky s rodinkou po příbuzných a zbytek roku strávila s kámoškama. Nový rok jsme s našima a jejich přáteli oslavili jako každý rok dost nudně. 2. jsem ještě vyspávala, zase 3. už nemohla dospat. Tak moc jsem se na Richieho těšila. Přišly mi od něj před svátky čtyři mailíky, pak ještě přání do nového roku a že dneska to platí. Ohákla jsem se a v 15:05 jsem se přiloudala do cukrárny. Richie už tam čekal. Přišel mi naproti a objal mě. Tolik mu to slušelo. Chvíli jsme klábosili o ničem, protože moje znalost angliny není zas moc obrovská. Něčemu jsme se začali smát a on najednou zvážněl a já si hned říkala, že to bude něco nepříjemného. ,,Rád bych tě za dva týdny na tvé narozeniny vzal do Ameriky představit rodičům." ,,Co-ože?" Čekala jsem cokoli ... rozchod apod. ale tohle ne. Tohle nebylo nepříjemné, ale trapné. ,,A ty myslíš, že mě mí rodiče s tebou pustí?"
Pustili a tak jsem 17. ledna seděla v letadle směr Amerika. Toho setkání jsem se hrozně bála. Nakonec to nebylo tak hrozné ;-).Hodně věcí mi musel překládat do mě srozumitelné angličtiny, ale jeho maminka byla fakt milá a měla se mnou trpělivost. Richie mě provedl po městě. ,,Myslíš, že jsi připravená na ještě jednu pecku?" Nevěděla jsem to, ale přesto jsem přikývla. ,,Za šest měsíců jedeme s klukama na turné." Na to jsem teda neviděla žádnou pecku, jen to, že ho nějakou dobu neuvidím. ,,Ale já ... vlastně my ... bychom byli rádi, kdybys jela s námi jako náš předskokan." ,,To si děláš snad srandu!" Asi jsem se nezmínila, že už asi devět let chodím do celkem prestižního sboru. ,,To nemůžu nikdy zvládnout. A co bych zpívala? A co škola? Navíc mě rodiče na nijak dlouho nepustí. Jak si to představuješ? To nemůžu! Přestože ty do školy nechodíš, já ano! A minimálně do čtyřiadvaceti ještě budu." ,,Byl to jen návrh, byl bych moc rád, kdybys jela, a pak, to už budou prázdniny ... " ,,Navíc ... kdybys jela, Lou by ti šest písniček buď napsal nebo bys něco přezpívala. Ale jak myslíš. Nutit tě nebudu!"

Osudové léto - 9.díl

22. března 2008 v 16:33 | girls-stars as. Hilary
Tak vám přináším další část Fan Fiction s US5. Having a fun :-)))
..."Klára" sundala ruce z mých očí a já se konečně mohla otočit ... Viděla jsem však jenom kytici růží a zbytek těla....
,,To není možný," zašeptala jsem, když mi vtiskl růže do ruky a já se schoulila do jeho náruče. Pak mě políbil. Nemohla jsem tomu uvěřit ... byl to skutečně ON ... Richie!!! ,,Byl jsem tak hloupý, že jsem tě v listopadu nechal odejít," šeptal ,,za ten měsíc ... vlastně hned ten den, kdy jsi odjela, jsem si uvědomil, jak moc tě mám rád." A teď řekl něco, co bych nečekala ani v nejdivočejším snu. ,,Miluju tě." To by nebylo tak zvláštní, kdyby to neřekl ... ČESKY!!! Sice lámanou češtinou, ale mě to úplně dojalo. Vážně se kvůli mě začal učit ten náš těžkej jazyk a pak, ještě jsem si všimla, že změnil image. Byl to zase ten sladkej kluk z US5, do kterého jsem se zamilovala snad před 3 lety a kvůli němu taky do skupiny. ,,Taky tě miluju," a políbila jsem ho. Kousek mě poodstrčil a podíval se mi hluboce a vážně do očí. ,,S klukama se stěhujeme do Česka." ,,Cože?" Vyjekla jsem, ale jeho pohled mě umlčel. ,,V Německu nám to už leze na nervy, jak nás všude poznávají, tady to bude chvíli lepší a pak, chci ti být na blízku. Koupili jsme si domek v takové odlehlé části kousek odsud. Pohladila jsem ho po tváři. ,,Už budu muset jít," řekl. Domluvili jsme si rande, ale on se pořád neměl k odchodu. Chtěl mi něco říct. Asi po minutě se odhodlal a vytáhl z bundy podlouhlý balíček. ,,To máš ode mě k Vánocům. A taky za to, že ses kvůli mě tak trápila." Políbil mě a zmizel.
Vešla jsem do domu. ,,Děkuju ti." To patřilo Kláře. Usmála se. ,,Takže je všechno v pohodě?" ,,Snad jo, když se sem stěhujou." ,,A co to máš?" Otevřela jsem balíček. Byl to řetízek s písmenem R. Musela jsem se začít smát. Klára z toho byla vedle a holky hned chtěly všechno vědět. ,,No, od ... Richarda, super kámoše. Ale on už šel ..." Pak už jsme se musely rozloučit a rozprchnout se každá domů. Já došla v super náladě. Rodinku to zaskočilo, protože mě v posledních dvou měsících viděli jenom nešťastnou. Večer jsme si rozdali dárky, ale žádný mě nepotěšil tolik jako ten od Richieho...

Osudové léto - 8.díl

29. února 2008 v 21:46 | girls-stars as. Hilary
Protože je dneska to magické datum 29. 2. rozhodla jsem se, že přidám i po tak krátké době pokračování příběhu. Like it!
......,,bylo to nejtěžší rozhodnutí mýho života...a taky nejblbější," dodala jsem. ,,Až potom jsem si uvědomila, jak moc mi na tobě záleží." Richie nic neříkal.......
V tu chvíli jsem věděla, že je mezi námi dvěma konec. Jestli teda vůbec byl nějaký začátek. Líbali jsme se, no, ale třeba to pro něj byl jen úlet. Vypadla jsem z jeho pokoje. Ani se mě nepokusil zastavit. Bylo mi to tak líto. Vyšla jsem ubrečená z hotelu a plácla sebou na první lavičku a brečela a brečela. Nebrečela jsem však dlouho. Vlastně jsem ani neměla proč. Mohla jsem si za to totiž sama a měla to čekat. S pocitem, že tohle je snad nejpříšernější den v mym životě, jsem odjela domů.
Uplynuly asi dva nebo tři týdny a já se zase začala vracet zpátky k normálu. Tím ovšem nechci říct, že jsem na Richieho zapomněla. Právě naopak. Myslela jsem na něj čím dál více. Ale už nešlo vzít zpět to, co jsem udělala. Byl už začátek prosince a já už jsem se se vším tak nějak smířila, přitom mi však nešlo na něj nemyslet. To, že jsem byla utrápená na mě kámošky poznaly, ale proč věděla jen Klára, které jsem všechno vyklopila. Chodila jsem jako tělo bez duše. Holky se mě všemožně snažily zapojit do nějaké činnosti a tak jsme zorganizovaly pro třídu Christmas Party a já ani nevěděla jak. Na Štědrý den ráno jsem se vydala ke Kláře, u které letos měly být soukromé Vánoce naší dívčí party. Rozdaly jsme si s holkama dárečky, jen mě udivilo, že jsem od Kláry nic nedostala. Začala jsem se ale celkem dobře bavit a tak na to celkem rychle zapomněla. Kláře najednou začal zvonit mobil a já ještě netušila, jak moc je pro mě tohle zazvonění důležité. Klára se ke mně přitočila a šeptla mi. Běž ven. Máš tam ode mě dáreček. Byla jsem fakt zvědavá. Jenom jsem na sebe rychle nazula boty, popadla kabát a běžela ven. Zastavila jsem se. Nikde nic. To si ze mě Klára jenom utahovala? To jí nedaruju ... myslela jsem si. Najednou mi někdo přikryl rukama oči. ,,Klári, to byl vážně dost blbej vtip." "Klára" sundala ruce z mých očí a já se konečně mohla otočit ... Viděla jsem však jenom kytici růží a zbytek těla.

Osudové léto - 7.díl

28. února 2008 v 18:23 | girls-stars as. Hilary
Byla jsem požádána jednou holčinou, ať přidám další díl příběhu .. tak tady je :-))) Have a fun ...
"Můj křehoučký vztah s ním vzal za své a můžu si za to sama! Rozhodla jsem se téměř okamžitě, sbalila si kufřík, nechala doma vzkaz a jela do Německa....."
Konečně jsem stanula před hotelem Hilton, jehož adresu mi dal Richie jako své bydliště. Chvíli jsem váhala, ale pak jsem si řekla, že přece nemůžu nejít dovnitř, když už jsem sem jela takovou štreku, tak jsem vešla dovnitř a zamířila k recepci. ,, Bydlí tady pan Christopher Stringini?" ,,A kdo to potřebuje přesně vědět?" ,,Já vlastně ani nevím," připustím, ale opravdu nevím. Jeho přítelkyně nebo kamarádka? Nebo v nejhorším případě nic? ,,Tak to vás za ním bohužel nemohu pustit," odtuší milý recepční ,,pan Stringini přijímá pouze svou rodinu nebo pana Watrina, Khana, Johnsona nebo Galegose." Zatvářila jsem se asi hodně nešťastně, protože dodal : ,,Vážně se vám moc omlouvám." V tom jsem zahlédla Chrise. Věděla jsem, že právě on je moje poslední šance. ,,Chrisi!" zahulákala jsem na celou halu a rozběhla se za ním. Otočil se a já mu málem skočila do náruče. Zatvářil se překvapeně a usmál se. ,,Ahoj Alex." ,,Chrisi, dostaň mě prosím za Richiem." Úsměv mu povadl. ,,No jasně, proč jinak bys tady byla, viď?" A než jsem se nadála, prošli jsme kolem recepce, Chris se s recepčním chvíli bavil a za asi 5 minut už jsem stála před Richieho pokojem. Chris se takticky vytratil. Teď jsem musela překonat sama sebe. Najednou jsem nevěděla, co mu říct. Už jsem se chtěla sebrat a odejít, ale buď zapracoval osud nebo Chris, to se asi stejně nedozvím, otevřely se dveře a v nich stál Richie. Viděla jsem na něm jasně, že jsem ho překvapila. Takže pokud mu Chris volal, určitě si musel myslet, že si z něj dělá srandu. Zatvářil se ... nevím jak to popsat. ,,Tak promiň," vypadlo ze mně ,,asi jsem tě vyrušila. No já asi raději půjdu." Otočila jsem se a chtěla odejít, ale on mě popadl za rameno. ,,Ne počkej, takhle jsem to nemyslel, hrozně jsi mě zaskočila." Chvíli jsme takhle stáli ve dveřích a zírali na sebe a pak mě pozval dovnitř. Měl tam dost nepořádek. Sedla jsem si na postel a zabořila hlavu do dlaní. ,,Promiň za ten mail," říkala jsem mezi vzlyky ,,bylo to nejtěžší rozhodnutí mýho života...a taky nejblbější," dodala jsem. ,,Až potom jsem si uvědomila, jak moc mi na tobě záleží." Richie nic neříkal.

Osudové léto - 6.díl

2. února 2008 v 16:33 | girls-stars as. Hilary
Všimla jsem si, že jsem už strašně dlouho nepřidala pokračování té své story ... tak tady je :-)
.... Vypadal smutně. ,,A víš co?" Vyčkávavě jsem se na něj podívala….
,,Začal jsem se učit česky." Rozesmála jsem se. Je to takové zlatíčko. Ale to už jsme se museli rozloučit. Naposledy mě políbil a pak jsme se každý zvlášť zase vrátili s ostatním a pak kluci odjeli zpátky do Německa. Holky už musely taky domů, jen Klára zůstala, protože čekala až pro ni přijedou rodiče. ,,Byla jsi s Richiem?" Podivila jsem se její upřímnosti a tomu, že si dala jedna a jedna dohromady. ,,Ano, proč?",,Od té doby, co jsi se vrátila ze "záchodu" jen záříš…Něco jsi nám zatajila viď?" ,,OK, všechno ti řeknu, když mi slíbíš, že nikomu nic neřekneš." ,,Mlčím jako hrob." Věděla jsem, že ona svoje slovo dodrží a proto jsem spustila. ,, … myslím, že se mu doopravdy líbím. A pak jsme se líbali…a já jsem do něj úplně zabouchnutá," dokončila jsem své vyprávění. Klára chvíli nic neříkala. Věděla jsem, že je to dost pecka. ,,Ale nezapomeň," řekla jsem ,,je to tajemství." Pak už musela jít. Nechala mě tam s mýma myšlenkami samotnou. Během týdne mi přišlo od Richieho asi 5 mailíků, ale ani na jeden jsem mu neodpověděla. Musela jsem si nejdřív srovnat všechno sama v sobě. Nakonec jsem mu napsala tohle: ,,Mám tě moc ráda, ale my dva spolu prostě nemůžeme být. Je to příliš náročné. Doufám, že mi odpustíš. Promiň. S láskou navždy, Alex" a klikla na Odeslat. Bylo to snad nejtěžší rozhodnutí mýho dosavadního života. Dva dny jsem nevystrčila noc z domu. Pořád jsem brečela, i když jsem už pak neměla co. Vzkazy na záznamníku jsem rovnou mazala a na e-mail raději ani nešla. Bála jsem se, co mě tam čeká. Po dvou týdnech jsem se konečně odhodlala. Měla jsem nějaké reklamy, řetězáky a maily od kamarádek. Ale od Richieho nic! Žádná zpráva. Máš cos chtěla, týrala jsem se v duchu. Ale vždyť jsem ho měla ráda. No měla… pořád mám, ale co jsem si nadrobila, to už asi nezacelím. Můj křehoučký vztah s ním vzal za své a můžu si za to sama! Rozhodla jsem se téměř okamžitě, sbalila si kufřík, nechala doma vzkaz a jela do Německa.
//<![CDATA[ //]]>

Osudové léto - 5.díl

28. října 2007 v 11:09 | girls-stars as. Hilary
Tady je další, 5. , pokračování toho mého ztřeštěného příběhu. Tak ať se vám líbí :-)
.... dávala jsem si naděje… a letěla ke dveřím. "Richie!" vykřikla jsem.....
Ale nebyl to on. Jen pošťák! Přinesl vážně gigantický balík. Pro mě!!! Nahoře byl vzkaz: Pro tu největší a nejhezčí fanynku od Richieho. Byly v něm snad všechny reklamní předměty i časopisy co o nich kdy vyšly. Richie si na mně vzpomněl! Konečně jsem byla šťastná, šťastnější bych sice byla, kdyby přijel Richie osobně, ale věděla jsem, že nemohl a navíc mi mají za chvíli přijít kamarádky, uvědomila jsem si. Zase zadrnčel zvonek. Že by pošťák něco zapomněl? Nebo přišly kamarádky dříve? Nevšímavě jsem otevřela dveře. Za dveřmi stál ON! A za ním celý zbytek bandy. ,,Můj bože…" ujelo mi a pozvala jsem je dál. Nebyla jsem na to vůbec připravená. Za půl hoďky pro mě měly přijít kámošky a měly jsme jít společně na koupák. Jen co jsem to klukům řekla, zase někdo zazvonil. Tentokrát to byl televizní štáb. Bude to vysíláno na ViVě. Jsem prostě fanynka z cizí země, která byla vylosována, aby za ní kluci přijeli. Hned za štábem stály kámošky. Klára, Lucka, Karolína a Míša. ,,Co se děje. Stalo se něco?" Mluvily jedna přes druhou. Mlčky jsem pokynula rukou a ukázala na pokoj. Holky se málem složily. ,,Ale…" no a už jsem musela všechno vysvětlovat. Samozřejmě jen tu oficiální verzi, že jsem byla vylosována…blabla. Nemohla jsem jim přece říct všechno… vlastně jsem jim nemohla říct nic o dovolené. Nic o našem vztahu, přestože jsem věděla, že kluci ze skupiny to určitě vědí. Kluci mi podepsali všechny plakáty (a že to musela být makačka, mám jich asi 35, podepsali se i holkám, vyfotili se s náma a celkově jsme si užili úžasné odpoledne. Jsou vážně milí. Na konci odpoledne, když štáb odešel a my zůstali sami s klukama, nenápadně jsem se zdejchla a doufala jsem, že to Richie pochopí. Šla jsem na zahradu. Richie si mě našel. Obejmul mě a políbil. Hladově, ale něžně. A že to vážně umí. Podíval se mi do očí. ,,Nevím, kdy se zase uvidíme. Napíšu ti mail oki?" Vypadal smutně. ,,A víš co?" Vyčkávavě jsem se na něj podívala….

Osudové léto - 4.díl

29. září 2007 v 6:09 | girls-stars as. Hilary
A mám tady pro vás už 4. pokračování povídky o US5. Tak have a fun :-D
... V tom najednou přiběhne Chris. Celý udýchaný mě popadne za rameno a zvedne si moji hlavu k svým očím. Stydím se za své slzy. ....
,,Richie se moc omlouvá, ale postihla ho nějaká chřipka nebo co, tak mě poslal. Chudák! Má se léčit a při tom je zase nemocný." S Chrisem jsem strávila moc hezké odpoledne, ale nebylo to ono. Pořád jsem myslela na Richieho a to jsem taky Chrisovi musela říct. ,,Bylo to vážně fajn odpoledne, ale musím neustále myslet na Richieho. Promiň." Smutně s usměje. ,,Já vím." A s tímhle se rozloučíme. Přestože jsem si nic nedomluvila, neustále chodím do té samé cukrárny v ten samý čas a čekám, vlastně doufám, že se Richie objeví. Po čtyřech dnech jsem se konečně dočkala. Seděla jsem zády ke vchodu. V tom ke mně někdo přišel a zakryl mi rukama oči. Vtiskl mi bratrskou pusu na čelo. Roztřásla jsem se. Vstala jsem a otočila se k němu. Usmál se, ale rychle zase zvážněl. ,,Myslím, že jsem se do tebe zamiloval. Celou tu dobu jsem na tebe musel myslet a žárlil na Chrise, že mohl být s tebou," šeptnul mi … No kdo by mu odolal. Odhodlala jsem se, přivinula se k němu a políbila ho. Strávila jsem s ním skvělé odpoledne, večer a vlastně celý zbytek pobytu. Loučení bylo hrozně těžké. ,,Napíšu ti…" sliboval, ale já nevěděla jestli tomu věřit. I kdyby mi napsal, nevím, k čemu by mi to bylo. Já jsem z Česka, on žije v Německu. On je hvězda a já jen obyčejná holka … a takhle bych mohla pokračovat ještě dlouho. Přesto jsem mohla alespoň snít a vzpomínat na společné chvíle. Naposledy jsme se políbili a já se pak už jen mohla dívat, jak mi mává a mizí z dohledu. Přestože jsem si myšlenky na něj zakazovala, myslela jsem na něj snad tím víc. Na všechny plakáty se dívala s láskou a líbala je na noc. Myslela jsem, že jsem se zcvokla. A taky to byla pravda. Zcvokla jsem se. Do Richieho. Kámoškám jsem ukázala fotky i podpísek, ale neřekla jsem jim nic o našem prázdninovém vztahu ani o tom, jak moc ho mám ráda a trápím se. Stejně by mi nevěřily. Chjo! Když se neozval ani po dvou týdnech, přestávala jsem pomalu doufat. V pátek mě probudilo nějaké zvonění. Zvonek, uvědomila jsem si. Ale kdo by to byl tak brzo. Naši jsou v práci … že by … dávala jsem si naděje… a letěla ke dveřím. "Richie!" vykřikla jsem.

Osudové léto - 3. díl

17. září 2007 v 20:49 | girls-stars as. Hilary
Musela jsem sem už dát ten 3. díl. Mno, a abych pravdu řekla, už celý příběh dopsaný a bude mít 17 kapitol. Takže na zbytek si budete muset ještě počkat, ale doufám, že se vám to bude líbil. Kdyžtak mi písněte komentík .. a jdeme na to ...
... ,, Nešla bys na zmrzku, jestli tady takovou vymoženost mají? Jako odškodné za to, že jsi kvůli mně skončila v té vodě" a já v tu chvíli miluju naše za to, že mě poslali do té Anglie a že díky tomu anglicky umím dost dobře ....
,,Jasně," vyhrknu a svému štěstí prostě nemůžu uvěřit. Najdeme takovou malou útulnou cukrárnu, objednáme si pohár a já se neudržím a vyptávám se. ,,Co tady vlastně s Chrisem děláte? A nebo jste tady celá skupina?" ,,Ne vlastně jsem tady jenom s Chrisem a jsme tady kvůli mně. Já na koncertě zase zkolaboval a Jay mě poslal na týden k moři. Nechtěl jsem nikam daleko, protože nemám moc rád létání letadlem, ale pokud se o naši skupinu alespoň trochu zajímáš, pak to určitě víš a pak, moc lidí nás tady zatím nezná, takže klídek a s tím Chrisem: Jay nechtěl, abych jel sám, ale celá skupina jsme jet nemohli, máme nějaká proma pro televizi a tak jsem sebou vzal alespoň Chrise." Usměje se. ,,Vaše nová písnička Rhythm Of Life je skvělá a taky jsi měl v tom klipu super účes, i když ses mi předtím líbil víc, ale mám-li být upřímná, když už teď nemáš ani pramínky, moc se mi nelíbíš. Tvoje image byla ze začátku nejlepší." Omluvně se usměju. ,,Mám rád upřímné holky," na jeho obličeji je však vidět, že jsem ho zaskočila. Kouknu se na hodinky a zjistím, že už mám být na večeři. ,,Musím jít." Kouknu na něj, on se mi zahledí do očí, chvíli přemýšlí a pak mě pozve zase na zítřek. Jsem mimo. Tenhle úžasném kluk mě pozval na něco jako rande. Odcházím na večeři a pak se chystám na místní diskotéku. Reklamu na ni jsem totiž objevila na nejrůznějších plakátech po celé té díře. Vyhlížím Richieho, doufám, že přijde, ale nestane se tak. Najednou ožiji. Ozvou se tóny mý oblíbený písničky In da club a já to na parketě slušně rozjedu. Cítím na sobě pohledy spousty kluků, ale ti mě nezajímají. Čekám jen na jednoho, ale ten se bohužel celý večer neobjeví. Nepřišel ani na schůzku druhý den. Jak jsem si jen mohla myslet, že bych se mohla tomu úžasnýmu klukovi líbit? Jsem blbá!!! To všechno se mi honilo hlavou, když jsem se asi po hodině čekání zvedala k odchodu. V tom najednou přiběhne Chris. Celý udýchaný mě popadne za rameno a zvedne si moji hlavu k svým očím. Stydím se za své slzy.

Osudové léto - 2.díl

10. září 2007 v 21:09 | girls-stars as. Hilary
Tak mám tady pro vás další část příběhu. Nebudu je dávat tak moc po sobě, ale jelikož první díl nebyl moc o US,5 je tady díl 2.
Skutečně je to ON. Richie!!!
Musím přiznat, že po půlročním kurzu v Anglii válím dost dobře anglicky a proto se za ním rozběhnu a stydlivě mu poklepu na rameno. Otočí se a usměje se tak nádherně, až se mi polomí kolena. Jsem ráda, že mám sebou ten foťák. Tohle by mi jinak nikdo neuvěřil. Najednou sama sebe slyším, jak říkám: ,,Tohle je snad sen. Ty Richie Stringini z US5, viď?" Zazubí se a s klidem odpoví: ,,Ano, to jsem." Stále ještě s úsměvem na tváří se mi ochotně podepíše a vyfotí se se mnou, ale to už na něj někdo volá. Omluvně pokrčí rameny a spěchá pryč. Otočím se, kamže to běží a už podruhé mě čeká šok. Za Chrisem! Podívám se na hodinky, zhrozím se a ještě se otočím na místo, kde před chvílí stál ten nejhezčí kluk pod sluncem. Pak už spěchám na místo setkání. Dorazim s přiblblým úsměvem na tváři a máma se hned ptá, co mi je. Ukážu jí fotky a ona se raduje se mnou. Ví jak moc US5 a hlavně Richieho miluju. No a to už se vracíme do té naší díry a já přemýšlím, jestli se mi to všechno jen nezdálo. Pořád dokola si přehrávám ten úžasný okamžik při ještě úžasnější písničce. Můžete hádat jaké! Samozřejmě při Richieho songu Best Friend a u toho taky usnu. Ráno se probudím a prostě tomu nevěřím. Podívám se však na foťák a vím, že to byla pravda. Naši už jsou dávno na pláži, proto rychle posnídám a vydám se za nima. Nechce se mi nějak plácat na slunku, proto si vezmu lehátko a vlezu do toho naprosto ledového moře. Nechám se unášet vlnami a při tom klimbám. Najednou do mě někdo vrazí. ,,Dávej sakra pozor," zavrčím pro jistotu hned anglicky, protože není moc pravděpodobné, že by to byl Čech. A není! Nadzvednu hlavu a s jiskřičkou v očích na mě zírá … Richie!!! ,,Sorry," začne se omlouvat a za ten jeho kukuč bych mu odpustila snad cokoliv. Najednou přijde velká vlna a protože se nesoustředím, vyklopím se z toho lehátka. A přímo před ním. To je trapas! Richie se začne řehtat tak, že spadne taky a to už se musím smát s ním =D. Pak zvážní a zeptá se: ,, Nešla bys na zmrzku, jestli tady takovou vymoženost mají? Jako odškodné za to, že jsi kvůli mně skončila v té vodě" a já v tu chvíli miluju naše za to, že mě poslali do té Anglie a že díky tomu anglicky umím dost dobře.

Osudové léto - 1. díl

8. září 2007 v 22:49 | girls-stars as. Hilary
Tenhle Fan Fiction jsem začala psát na dovolený, která mě inspirovala. Bude to na více částí a dneska si mžete přečíst tu první. Omlouvám se, že ještě moc o US5 nebude, ale je to takovej vstup do příběhu.
Snad abych se nejdříve představila, než vám začnu vyprávět svůj příběh. Jsem naprosto obyčejná česká holka, jmenuju se Alexandra, pro přátele a rodinu prostě Alex a je mi 16 let. Zapomněla jsem na jednu dost podstatnou věc v mém příběhu. Jsem totálně hotová do skupiny US5 a hlavně největšího slaďouše Richieho. Moc bych si přála vyrazit na jejich koncert, abych je mohla vidět naživo, jenže naši jsou proti mým cestám do zahraničí, i když už začaly prázdniny. Prý jsem ještě mladá, mno jak na co. A proto musím s našima na společnou dovolenou. Naneštěstí nemám sourozence a tak se v Chorvatsku, kam jedeme nejspíš ukoušu nudou. O tom se přesvědčím ještě cestou, když jedeme nejrůznějšími uzoučkými silnicemi, takže už se pomalu připravuju na to, že to bude díra jak Brno. Ale když vystoupím, protáhnu si nohy a rozhlídnu se kolem, uvědomím si, že je to snad ještě horší než jsem čekala. ,,Panebože, to je hrozná díra." Máma po mě povzbudivě koukne, usměje se a pokouší se mě utěšit. ,,Snad to nebude tak hrozné, budeme tady mít alespoň klid. A pak, budeme jezdit často do města." Hodím jen tašku do svého pokoje a hned jdu omrknout pláž. Kluci teda nic moc, usoudím, svléknu se do plavek a vyplácnu se na deku. Za chvilku mě vyruší máma s tím, že jedeme do města. No doufejme, že tam nejedeme poprvé a naposledy … I když, zrovna dneska se mi už do toho auta nechce. Ale stejně s našimi vyrážím do 20 km vzdáleného Splitu. Nesnáším, když s musím s našima chodit jako ocásek, proto požádám o volno, domluvím si s nimi místo a čas setkání a začnu se toulat po nejrůznějších krámcích. Najednou se zarazím a promnu si oči. Klame mne snad zrak? Zahledím se na nádherného blonďáka, který mi tolik připomíná toho sladkého kluka, kterého bych poznala snad kdekoli a kdykoli. Stál zády, ale když se najednou otočí, poznám ho s určitostí přes tu vzdálenost i jeho obrovské brýle. Divím se, že ho tady nikdo nepoznává. Skutečně je to ON. Richie!!!
 
 

Reklama